 |
 |
Tak tet malá ukázka : Jiří Kulhánek Divocí a zlí Čas mrtvých Na levou stranu paluby vyběhlo sedm vojáků, poklekli, a přez zábradlí se na nás upřelo sedmero ústí útočných pušek. S Hnusákem jsme zvedli ruce ještě o kousek výš a natáhli prsty. U zádi lodi zapraskaly velké bubliny a na plechových bocích se roztleskaly vlny. Blížili se k nám opatrně - kapitán a tři důstojníci nás sledovali dalekohledy. Určitě nevěřili zprávám z Evropy, že jsme sestřelili dva suchvoje, dva bitevní vrtulníky a jednu raketu země-vzduch. Ale co kdyby. Vítr stáčel přilplouvající loď na stranu. A pak už byla dost blízko. Právě tak akorát. Začalo to, když střelec z kulometu a řada vojáků na levoboku dostali do přímky s Hnusákovýma očima. Hnusák držel Čistiš za zády ve spodním páru rukou, a protože horní držel stále v poloze, ruce vzhůru , ti lidé ani nepochopili, co se stalo. V náboji se zeleným pruhem je jako ,účinná složka velké množství tenkých, břitvovitě ostrých řetízků s olověnými kuličkami na koncích. Z vojáků zbylo krmivo pro rybičky. Akvarijní. Jak říkám - ekologický obsah. |